Koho nic nezajímá, ten nežije.
per
VÍTEJTE NA MÝCH STRÁNKÁCH !

Červen 2011

Péťa pekla tatínkovi k narozeninám

30. června 2011 v 18:21

Rehek

27. června 2011 v 12:33
Již čtvrtým rokem se v naší garáži na trámu zabydluje dvojice rehka zahradního a úspěšně vyvádějí dvakrát ročně mláďata. Tito opeřenci se co nevidět vznesou na svých křidélkách, odletí a nám zbývá čekat opět celý rok, než se k nám tito malí létavci s věčně třpetajícím ocáskem vrátí.

Poslední třešně

27. června 2011 v 12:28
Zítra už by z nich nic nebylo.


A naše modelka Lenička předvádí módní trendy šperků letošního léta:

Obálek na kapesníčky

27. června 2011 v 12:23
Od mojí největší inspirace Martinky-Hokselky jsem opisovala-tedy spíš obšívala-obal na ty malé papírové kapesníčky, které jednou otevřete a už je nikdy nezavřete, protože ten igelitový obal se roztrhá a my pak lovíme kapesníčky po celé kabelce. Tahle vlaštovka je pro paní učitelku jako dáreček za vysvědčení.


Vivat jahody-dvakrát vivat!

27. června 2011 v 12:17

Vivat jahody!

24. června 2011 v 19:44
Naše "jahodové plantáže " se vůbec ale vůbec nedají srovnat s "plantážemi" na zahradě mých rodičů. Tohle je tak na zobnutí, ale jsou MŇAM!

Bylinková zahrádka

24. června 2011 v 19:40
Moje bylinková zahrádka je jaksi "ve výstavbě", čili ještě nemá svou finální podobu, jen se musím donutit k tomu, abych ji KONEČNĚ předělala. Bylinky mám od svého tatínka, který si své pěstuje na zahradě a věnoval mi pár sazeniček. Jiné jsem dokoupila a čekám, která přežije.

Moje oblíbená levandule. Je světlá, je jí málo, ale kráááásně voní!


Rozmarýna, bazalka, petrželka a libeček. Kromě libečku jsou to "kupky", tak uvidíme... U libečku jsem si nemohla zvyknout, že na podzim zaleze pod zem, tak jsem vždycky myslela, že mi zmrzl. Toho mám od taťky.


Další bylinky, které mi věnoval tatínek. Meduňka(bože, co s ní mám dělat?!?! Vždycky naroste do gigantických rozměrů!), majoránka, dobromysl, šalvěj a máta. Vzadu za meduňkou se krčí levandule a úplně vlevo pažitka čili šnytlík:-)


Levandulové paličky

24. června 2011 v 19:29
Paním učitelkám do školky, paní učitelce do školy a družinářkám. Dceruškám dárečky na vysvědčení. A maminka motala a motala a motala...

Levandulová palička

21. června 2011 v 18:59
Stuhou provlékaná měla být, ale když jsem viděla, jak legračně vykukují kvítky levandule mezi stonky, uvázala jsem mašli jen nahoru a nechala jsem ji tak. Přírodní.

Konývka

21. června 2011 v 18:55
Měla takovou šíleně bledězelenou barvu, celá oprýskaná, promáčklá. Ale neděravá, zcela funkční, tak manžel koupil barvožrouta, osmýčil ji, vymáčkl důlek a vyleštil. Původně jsem ji chtěla natřít nabílo, ale když jsem ji viděla stříbrnou, nechala jsem ji tak. Úplně jako by si říkala o místo vedle dracény na štokrlátku v obýváku pod oknem. No řekněte sami, není to fešanda?

Babiččiny vzorníky z "rodinky"

21. června 2011 v 18:50
Po babičce mi zůstala krabice a v ní složky s úhledně upravenými a vytvořenými vzorníky, které babička měla za úkol vyrobit tenkrát v rodinné škole, kde se kromě ručních prací všeho druhu učilo i vaření, starost o domácnost, děti a samozřejmě náboženství, zkrátka taková příprava pro řádnou manželku. Babička byla velmi pečlivá a o tom svědčí i její-moderně řečeno-projekty, které stojí zato schovat, podle nich se lze naučit plést, háčkovat, vyšívat od nuly.



A to je moje babička:

V Galerii Babiččiny práce-Vzorníky z "rodinky" jsou ostatní fotky, tak jestli chcete...

Čas třešní

21. června 2011 v 18:41

Poklady po babičce

21. června 2011 v 18:39
Konečně jsem se vybičovala a nafotila věci na šití po babičce. Jsou to poklady, které mám ráda už jen z toho důvodu, že s nimi babička pracovala, dotýkala se jich a užívala k účelu jim určeným, věci, pro které již dnes není v praktickém životě místo, a přesto si je lidé jako já schovávají pro vzpomínku a z jisté nostalgie, že doba, ve které vznikly, byla možná tvrdčí, ale věci měly svůj smysl, byly hlavně pořádně udělané a vydržely léta. To počítačová generace (asi) nemůže pochopit.

vyšívací bubínek s úchytem na stůl

hříbky na štupování ponožek


Tohle je hřeb mého pokladu:"polerole". Nevím, jak se to jmenuje, ale vždy se mi vybaví scéna z filmu , kde Jindřich Plachta vyvolává na tržišti: "Matka přijde z pole, role, chce látat, zašívat..." a předvádí toto udělátko na spravování ponožek. Tak tomu říkám "polerole". Jinak je to "zautomatizované" látání ponožek na principu stavu, kdy se provlékala nit nataženou osnovou z látací nitě a vznikl z toho takový úhledný čtvereček "kobereček", který překryl díru v ponožce.


náprstky, kam se podíváš!

Notýsek s mírami osob, na které babička šila, pletla, háčkovala, většinou z rodiny

ukázka zápisku v deníčku
.....a mnoho dalších věcí si můžete prohlédnout v Galerii Babiččiny práce-Šicí náčiní

Banánové mufiny s čokoládou

21. června 2011 v 17:15
Se šálkem a podšálkem od babičky



MŇAM!!!!!!

Tea bag folding-další dílka

3. června 2011 v 19:54
Sestřička moje vlastní milená a sestřičky zdravotní od nás z práce, zvláště jedna, pilně nosí pytlíčky od čajíčků a já konečně měla čas roztřídit je a pár přáníček vytvořit. Tímto děkuji Petrušce a zdravotní sestřičce Svatce za zásobování materiálem a čas-li dovolí i výsledky budou !

na hromadě, ale už roztříděné:

a pěkně ve chlívečkách v krabicích:


Tato dvě přáníčka jsem věnovala jako chabé poděkování za maxizásoby od Svatky: